ORIENTAČNÍ BĚH

Co je dobré vědět o mapě na orientační běh

Co je dobré vědět o mapě na orientační běh

Většina z nás je zvyklá na turistické mapy, které používáme pro plánování výletů a túr. Ale co když se nám dostane do ruky mapa na orientační běh? Najednou vidíme jiné barvy a značky. Zde najdete popis znakového klíče těchto map a dalších odlišností od klasických turistických map.



První je potřeba si uvědomit, že turistické mapy jsou produkovány nejčastěji v měřítku 1 : 50 000, lze najít i 1 : 25 000 a cyklomapy pak v měřítkách menších, okolo 1 : 100 000. To znamená, že 1 cm na mapě odpovídá 500 m, 250 m, resp. 1 km ve skutečnosti. Mapy pro orientační běh ale zobrazují daleko menší území, zato ho potřebují mít zakresleno hodně podrobně, takže sahají po větších měřítkách, a to od 1 : 2 000 po 1 : 10 000, tedy 1 cm na mapě odpovídá 20 až 100 metrům. Když má člověk v ruce takovou mapu poprvé, často je dezorientovaný z toho, že koukne na mapu a běží a za dva kilometry si uvědomí, že požadovaný cíl je dávno za ním a on je už téměř mimo mapu.

Barvy na mapách pro orientační běh

Dalším odlišným prvkem jsou barvy. Les je značen bíle a dále jsou uplatněny odstíny zelené od nejsvětlejších pro průběžný les po tmavou, která značí les neprůchodný (hustník). Zeleným šrafováním je znázorněn podrost, hustota čar reprezentuje průchodnost. Čím blíže jsou čáry u sebe, tím hůře se dané území bude překonávat. Světle hnědá a okrová jsou vyhraněny pro paseky, pole a louky. Šedá značí zástavbu. Co zůstává stejné snad ve všech mapách, jsou modré vodní plochy a toky.

Kategorie značek Barva
terénní tvary hnědá
skály a balvany černá, šedá
voda a bažiny modrá
vegetace žlutá, zelená
umělé objekty černá

technické značky

černá, modrá
značení tratí červená, fialová

Vysvětlení jednotlivých značek

Pod pojmem terénní tvary se neskrývají jenom vrstevnice (s ekvidistancí 2 – 5 m), ale mnoho dalších, v terénu viditelných, tvarů jako jsou například rýhy, jámy, prohlubně či kupky. Černě či šedě jsou značeny srázy, balvany, jeskyně či sklaní masivy. Kromě řek a potoků jsou mezi značkami pro vodstvo i rybníčky, prameny, studny, vodní příkopy a bažiny. Kromě ploch značících lesy, louky pole a podrosty, jsou časté i zaznačené samostatně stojící stromy. Do kategorie umělých objektů se řadí silnice, cesty, pěšiny, průseky, lávky, železnice, elektrické vedení, tunely, ploty, kamenné zídky, budovy, potrubí, posedy nebo krmelce. Technickými značkami se rozumí magnetické poledníky (čáry na mapě, které ukazují k severu) či výškové kóty. Značení trati se většinou sestává z červeného (fialového) trojúhelníku pro start, kružnic pro jednotlivé kontroly a dvojité kružnice pro cíl. Tyto prvky mohou být pospojovány přímými liniemi, pokud je potřeba kontroly absolvovat v určitém pořadí.

 

Mapové značky

Zdroj: http://www.kobravs.com

 

Na to, aby si člověk sedl a před svým prvním orienťákem se nadrtil celý znakový klíč, je těch novinek oproti turistickým mapám příliš. Ale chce to mít alespoň základní přehled, co za mapu dostanete do ruky, abyste prvních pět minut závodu nestrávili točením se dokola a zjišťováním, kde to vlastně jste. Konkrétní značky už se pak poddají za pochodu, přece jen byly tvořeny tak, aby byly pokud možno intuitivní.

A kdybyste měli chuť si vyzkoušet orientaci nanečisto, tak existuje mapový portál, kde jsou uloženy mapy z celé republiky.

 

Další důležité mapové značky

Zdroj: http://www.kobdecin.cz


*napište slovy, kolik je pět plus pět
 
* - antispamový filtr není vyžadován u registrovaných přispěvatelů
 
 +   = 

Hlavní menu

ZAJIMAVE VYBAVENI

● REDAKCE ● REKLAMA ● JAK NAPSAT ČLÁNEK ● PODMÍNKY UŽÍVÁNÍ WEBU

Více obsahu najdete na klasické verzi webu. Fotografie a texty jsou chráněny autorským právem a jejich použití není možné bez svolení autora.

Nahoru na stránku