Jak uspět v závodě orientačního běhu?

Jak uspět v závodě orientačního běhu?

Jak se zachovat v závodě, abychom úspěšně doběhli do cíle? Podle čeho a jak se vlastně orientovat, může nám někdo pomoct?

Start!

Vystartovali jste, stojíte u lampionu označujícího start, jedním okem koukáte do mapy s tratí a druhým registrujete, že většina běžců, kteří startovali s Vámi, si již rozebrala mapy svých kategorií a mizí více či méně svižným tempem v lese.

Taky to brzo zvládnete, avšak pro začátečníka není touha po rychlosti dobrou strategií.

Jak a kudy? Co nejjednodušeji!

Vyberte si na mapě co nejbezpečnější cestu k první kontrole. Trasu si maximálně zjednodušte, třeba i za cenu delšího postupu – hlavně ze začátku využijte jasné linie: velké cesty, potoky, okraj lesa či mlází, které jsou dobrým vodítkem. Na postupu si stanovte 2 až 3 jasné body, které Vám pomohou ověřit, že postupujete správně. Poslední z nich by Vám již měl pomoci signalizovat blízkost kontroly. Na jednoduchých tratích těmito zajišťovacími body bývají křižovatky, dřevěné stavby, paseka – zkrátka jasně viditelné situace.

Zorientujte sebe i mapu

Jste stále na startu. Rozhlédněte se po okolí a vše, co kolem sebe vidíte, najděte i v mapě. Mapu podle nalezených indicií zorientujte – tedy natočte tak, aby byla v souladu se směry v okolí (podobně, jako GPS navigace stále natáčí mapu tak, aby šipka byla v souladu se směrem Vaší jízdy).

Podařilo se to? A dokonce tak, že stojíte čelem ke směru svého vybraného postupu? Sláva, můžete vyrazit!

Zorientovat se můžete i podle busoly – kam ukazuje střelka sever, tam natočíte horní okraj mapy a je to. Trocha praxe ale neuškodí, neboť zbrklost i při tomto způsobu orientace bývá příčinnou odběhu přesně na druhou stranu, o 180 stupňů jinam.

Odhad vzdálenosti

Dokud vše výše zmíněné dodržujete, nemůžete se ztratit – zvláště pokud v monotónnějších částech tratě neztratíte kontakt s mapou. Zde pomáhá vědomí překonané vzdálenosti. Pokud máte dobrý odhad, který se dá samozřejmě i natrénovat, ušetří Vám to postávání a snahu hledat kontrolu zbytečně brzo či příliš pozdě. Již v rozpisu závodu lze zjistit měřítko mapy závodu a je dobré si na startu zopakovat, kolik metrů v terénu představuje 1 centimetr na mapě. Nejčastěji jsou orienťácké mapy v měřítku 1 : 10000, kde 1 cm rovná se 100 metrům ve skutečnosti. Městské mapy pro závody na kratší vzdálenosti bývají i v měřítcích  1 : 4000, tedy 1 cm je pouhých 40 metrů.

Výškopis

Při volbě postupů je také důležité vědět, zda linie postupu vede víceméně po rovině nebo zda překonává nějaké převýšení.  Jednoduchá pomůcka – pokud linie postupu neškrtá vrstevnice vůbec nebo jich překoná jen pár na velkou vzdálenost, tak je to „zadarmo“. Pokud však linie škrtá kolmo velké množství hnědých čar, vyplatí se zjistit, zda postup nemá variantu, která by terénní překážku mohla oběhnout. Někdy tomu tak je, někdy se prostě do kopce musí. To je však už další bod školy navigace, a to pro mírně pokročilé.

Trpělivost, důslednost, soustředěnost

Není jednoduché postupovat pomalu, když kolem Vás běhají závodníci jak vystřelení z praku. Ale je důležité důsledně dodržovat takové tempo, kdy jste si jistí svým postupem a stále jste v kontaktu s mapou. Je důležité být důsledný ve stanovení způsobu, kterým dohledám kontrolu a v jeho dodržení. Je důležité udržet soustředěnost až do konce závodu – nejvíce se chybuje právě v závěru, kdy už běžec „cítí“ cíl.

Běh za zkušeným závodníkem, rady v lese

Stínování zkušených běžců může být dobrý trénink, zvláště pokud se střídáte v mapování a ve vedení dvojice. Naopak prosté zavěšení za někoho po celou dobu závodu bez vlastního kontaktu s mapou pravidla nedovolují a mnoho zkušeností Vám to nedá. V praxi je ovšem těžké podobné chování postihnout.

Stejně tak v případě velké chyby a naprosté ztráty kontaktu s mapou na delší dobu je v našich zeměpisných šířkách možné se pokusit získat radu od kolegy – nejlépe si vybrat klidně působícího pomalejšího běžce. Ale dotazovat se voláním na kódová čísla kontrol, ke kterým se blížíte – to si prosím odpusťte, kazíte tím závod jiným.

Taktika a technika OB pro pokročilé

Stále nepřekonanou literaturou na toto téma je práce Zdeňka Lenharta Taktika a technika orientačního běhu. Je sice poplatná době vzniku, kdy mapy vznikaly na základě podstatně horších mapových podkladů a běhalo se bez elektronických čipů, ale shrnuje zkušenosti špičkového orientačního běžce do stále platných zásad orientace a taktického přístupu k navigaci.

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: