TRÉNINKOVÉ TIPY TRÉNINK

Kde hrozí větší nebezpečí zranění – na silnici nebo v terénu?

Kde hrozí větší nebezpečí zranění – na silnici nebo v terénu?

Běháte na silnici nebo v terénu? Také se obáváte, že vás potká zranění? Kde hrozí větší nebezpečí, jaká jsou jeho specifika a jak se mu vyhnout prozradíme v článku.



Běžci teoreticky nemají strach ze ztráty výkonnosti, selhání na trati či špatného umístění. To ostatně časem přijde na každého. Velkou starost jim dělá myšlenka, aby nedošlo k nějakému zranění. Nemožnost trénovat a neběhat je pro běžce obrovská komplikace, pro některé doslova katastrofa. Kde na nás ale číhá nebezpečí zranění nejvíce, v terénu, na silnici, dráze či v parku? Pokusíme se na to odpovědět.

Zranit se můžeme i tam, kde to snad ani nejde

Všeobecně platí, že na každém terénu je možnost zranění stejná. Vždy totiž záleží, jaký je charakter zranění, a to může být zase velmi rozdílné. Natažení svalu, podvrtnutí kotníku, svalová indispozice, bolesti zad, zánět achilovky, a tak bych mohl pokračovat hodně dlouho. Všechny tyto druhy zranění se mohou udát na každém povrchu, přesto právě na povrchu záleží, poněvadž můžete předvídat, co a na jakou část svého těla si dát pozor.

Za celou dlouhou dobu své sportovní běžecké kariéry jsem zažil mnoho typických příkladů zranění, které mají příčinu v povrchu, na kterém se zrovna pohybujete. Statisticky se ale nedá přesně stanovit, zda na tvrdém povrchu je možnost zranění vyšší než při běhu v lese. Vše se vzájemně prolíná, ale přece jen se dá alespoň částečně specifikovat, která jsou nejtypičtější pro určitý druh povrchu a podle toho se i chovat.


 

Většina závodů se koná na silniciVětšina závodů se koná na silnici

I v parku je dobré dávad pozorI v parku je dobré dávad pozor

V terénu číhá mnoho kořenů a kamínkůV terénu číhá mnoho kořenů a kamínků

Prohlédněte si i další fotografie k článku...


Tvrdý povrch velmi namáhá naše klouby

Převážná většina velkých komerčních závodů se koná ve městech a v jejich okolí, a tudíž nejběžnějším povrchem je asfalt, dlažební kostky a zámková dlažba. Tedy velmi tvrdé podklady, na kterých nejvíce trpí naše klouby (kotníky, kolena, kyčle), ale samozřejmě i třeba achilovka nebo zádové svalstvo. Běh po kočičích hlavách, jak velké dlažební kostky nazýváme, skýtá největší nebezpečí právě pro naše kotníky. Na tomto povrchu může totiž dojít snadno k podklouznutí a podvrknutí, čemuž nahrává navíc ještě například mokrý povrch. A že přitom značně trpí naše Achillova šlacha, už jsem zmínil. Velká většina běžců tohle může jen potvrdit.

Pokud jste ale příznivec těchto běhů a nechcete se jich za žádnou cenu vzdát, tak doporučuji pořídit si kvalitní obuv, která bude mít velké odpružení a bude v maximální míře tlumit váš dopad a následně i odraz. Samozřejmě nejlepší doporučení je těmto závodům se vyhýbat, což ale prakticky není možné, pokud chcete tyto závody absolvovat.

TIP: Přečtěte si také článek oblíbené tréninkové terény orientačních běžců.

I při běhání na lesních stezkách čekejte skryté nástrahy

Vyznavači běhání a závodů v lesním či horském prostředí také nemají vyhráno. Nástrah číhá možná mnohem více než na tvrdé silnici. Mnohdy běžíte po úzké lesní stezce, kde na vás vystrkují své růžky kořeny stromů. Jedno špatné došlápnutí na takový kořen, navíc mnohdy vlhký po dešti, a problém je na světě. Velkým nebezpečím může být například spadané listí, které v lese opravdu nikdo neuklidí a pokud nemáte ještě k tomu přizpůsobenou obuv, tak se z vás každým krokem stává více ohrožený druh. O vyčnívajících kamenech platí vlastně to samé jako pro běh přes kořeny. V lese sice běháme po relativně měkčím podkladu, ale nebezpečí zranění se přesto jen tak nezbavíme.

Prevencí může být jednak kvalitní obuv, určená právě na trailový běh. A také je dobré mít kvalitně natrénováno a posíleny hlavně úpony v okolí kotníků, které jsou zvláště na nerovném povrchu vystaveny velké zátěži. Ze své zkušenosti vím, že dobře vytrénované partie v oblasti kotníku mohou překonat lehce i drobné podvrknutí, a tím pádem zabránit zranění.

 

Na podzim opatrně na spadané listíNa podzim opatrně na spadané listí

 

Relativně bezpečný běh v parku nelze podcenit

Ve větších městech je dnes oblíbenou lokalitou pro běh park. Povrch většinou tvoří pískový podklad či nějaký drobný štěrk. Dalo by se tedy říci, že povrch pro běh přívětivý. To je pravda, ale jen částečná. I drobný štěrk může být příčinou podklouznutí. Spadané listí způsobí stejné problémy jako na lesních stezkách. V parku na nás mohou číhat i jiná nebezpečí jako třeba volně pobíhající psi. Tohle není dobré vůbec podceňovat. Ti sice mají být na vodítku svého majitele či majitelky, ale skutečnost je jiná. Nejednou jsem byl svědkem toho, jak volně pobíhající domácí mazlíček se nečekaně zapletl do cesty běžci a ten ve snaze se mu vyhnout udělal prudkou změnu směru a následoval ošklivý pád, který skončil odřeninami. Bohužel i na tohle je třeba dát pozor, i taková zranění mohou nastat.

Obecně si ale domnívám, že největší nebezpečí zranění při běhu je v zimním období, kdy se na povrchu nachází led. Tady nám nepomohou ani správné boty, ani pomalejší běh, ale vůbec nevyběhnout. Zranění z tohoto povrchu totiž patří k těm nejvíce závažným. Mějte tohle na paměti, nevyplatí se zbytečně riskovat jen proto, že máte naplánovaný trénink. K výbavě pak přidejte nesmeky, tato malá investice do bezpečí se rozhodně vyplatí.

Bezpečné běhání není prakticky nikde

Kdo by si myslel, že bude běhat jen tam, kde si nemůže způsobit žádné zranění, tak je na omylu. Číhá na nás všude a je připraveno nás překvapit zvláště v místech, kde to vůbec nečekáte. Mohu doporučit jen jednoduchou a stále platnou radou. Běhejte tam, kde to dobře znáte. Dále mějte na každý povrch tu správnou běžeckou obuv a hlavně, průběžně posilujte poctivě právě ty svalové partie, které jsou nejvíce vystaveny ohrožení k případnému zranění. Jen tak v maximální míře eliminujete možnosti zbytečného zranění.

Veškeré poznatky či názory, které v tomto článku uvádím, jsou vyzkoušeny na základě svých dlouholetých zkušeností, získaných pravidelným běháním na výkonnostní úrovni.

 

Jiří Mašek

O autorovi - Jiří Mašek

Jiří Mašek, redaktor Světa běhu, je nadšeným běžcem už více jak 14 let, jehož specialitou jsou silniční závody od 5 km až po maraton. V současnosti je vedoucím týmu vodičů PACEMAKERS pro závody ze seriálu RunCzech a TEMPO MAKERS, vodící ostatní vybrané závody v ČR. V Plzni pořádá pravidelně běžecké tréninky. Běhá také horské závody. Jeho oblíbenou lokalitou, kam jezdí nabírat nejen fyzické, ale i psychické síly, je hlavně Šumava.

 


Diskuse

Bohouš
Bohouš

Zmínil bych ještě běhání v šeru a za tmy :)  Člověk vždy i na známých místech najde nové kořeny a nové díry. :D To u mě ve zraněních vede. :)

*napište slovy, kolik je pět plus pět
 
* - antispamový filtr není vyžadován u registrovaných přispěvatelů
 
 +   = 

BĚŽECKÉ ZAJÍMAVOSTI

Hlavní menu

ZAJIMAVE VYBAVENI

● REDAKCE ● REKLAMA ● JAK NAPSAT ČLÁNEK ● PODMÍNKY UŽÍVÁNÍ WEBU

Více obsahu najdete na klasické verzi webu. Fotografie a texty jsou chráněny autorským právem a jejich použití není možné bez svolení autora.

Nahoru na stránku