Bobr Cup 2018: Jak jsem získal plno nových zážitků a pobavil nejednoho fanouška v kategorii jednotlivců Bobr Man – osobní zkušenost triatleta Romana Špičáka

Bobr Cup 2018: Jak jsem získal plno nových zážitků a pobavil nejednoho fanouška v kategorii jednotlivců Bobr Man – osobní zkušenost triatleta Romana Špičáka

V sobotu 6. října se v Litovli konal oblíbený štafetový závod Bobr Cup, jehož součástí byla letos i kategorie jednotlivců Bobr Man, které se zúčastnil i triatlet Roman Špičák. Jeho dojmy ze závodu si můžete přečíst v následujícím článku…

Bobr Cup je extrémní závod tříčlenných štafet zahrnující 15 km terénního běhu s několika brody, 25 km MTB opět s několika brody a na závěr 6 km kajaku s několika přeběhy s kajakem na zádech a dvě skluzavky, z nichž jedna (ta větší) je až na konci (skoro v cíli) závodu.

Podívejte se na další fotografie k článku…

Už několikrát jsem se Bobr Cupu zúčastnil ve štafetě jako běžec, a tak byl čas to posunout trochu dále. Už minulý rok totiž pořadatelé vytvořili kategorii Bobr Man, kde celý závod absolvuje jeden člověk úplně sám. Letos bylo k dispozici jen patnáct míst v téhle kategorii. Možnost absolvovat Bobr Cup celý sám mě lákala už delší dobu, ale pořád jsem si říkal, že to není pro mě. Co jsem ale nečekal bylo, žena Bobr Mana půjde kamarád z triatlonu Jirka Klement a začne mě systematicky přemlouvat, ať jdu taky…

Jedná se o extrémní závod tříčlenných štafet, který zahrnuje 15 km běh terénem, 25 km MTB Cross country a 6 km sjezd na divoké vodě. Součástí je i kategorie jednotlivců Bobr Man. Více informací o závodě Bobr Cup najdete v termínovce.

Moc dlouho jsem to nevydržel a podlehl jsem. S Jirkou jsme v pátek, den před startem, vyrazili do Litovle obhlídnout terén, zaprezentovat se, a to nejdůležitější, vyzkoušet lodě. Vyfasovali jsme plastové kajaky, asi tak třikrát těžší než mají všichni okolo nás, vesty a pádla a šli jsme potrénovat.

Den závodu je tady

Počasí vypadá skvěle a předpověď hlásí sluníčko a teploty okolo 20 °C. V Litovli už to od rána žije a postupně se celý areál plní závodníky a fanoušky, kterých je tu vždy požehnaně. Tempo je tu vždy dost rychlé a všichni závodníci na běžecké trati se snaží urvat co nejvíce času pro bajkery. Letos jsem si ale sám bajkerem, a tak volím mírně pomalejší tempo okolo 4 min/km. První dva brody jsou hned na začátku, a tak je u nich nejvíce fanoušků a tvoří skvělou atmosféru. Běží se mi zlehka a užívám si to. Běh uběhl rychle a můj čas činil 1:05:52 a jsem zatím jako pátý Bobr Man v cíli běhu.

Horské kolo nemám moc potrénované

Horské kolo nemám moc potrénované. Teda spíš vůbec. A taky to tak vypadalo 😀 První kilometry byly celkem v pohodě, protože to byla skoro rovina. Ale jak se zajelo do kopců a do těžšího terénu, tak jsem začal dost ztrácet. Trasa se začala vlnit a nohy dávaly najevo, že tohle se jim nelíbí. Hlavně v prudkých stoupáních jsem cítil, že není síla, a tak jsem se táhl jak šnek. Ve sjezdech mi kola skákala jak gumoví hopíci, a tak jsem musel upustit. Když už jsem si říkal, že by těch výjezdů a sjezdů mohl být konec, volal na mě pán na odbočce před stoupáním, že je to poslední kopec. S pozitivní myšlenkou jsem se do něj pustil, ale jakmile jsem vyjel za ním další dva kopce, uvědomil jsem si, že asi kecal 😀 Posledních pár kilometrů byla opět rovina, kde jsme měli možnost se zchladit ve dvou brodech. Pak už jen přeskákat pár klád v motanici u startu a jsem v depu. Čas kola 1:28:06.

Teď mě čeká teprve zábava 😀

Po občerstvení a doplnění tekutin vybíhám z depa přímo k rampě, kde se má skákat do vody. Ptám se, jestli je studená a po odpovědi, že je jak kafe, skáču do vody. Kecali, byla ledová!! Ještě kousek běžím, beru kajak a jde se. Na to, jak jsem čekal, že to nepůjde, to celkem šlo. Trénink z předešlého dne byl nejspíš kvalitní. To, že mě všichni předjíždí 3x rychleji a jsou mezi nimi i děti, je mi jedno a řežu to, co to jde. Po prvním kole vylézám z vody s křečemi ve stehnech a tahám loď k brodu, přes most a zase zpět do vody na druhém břehu.

Druhé kolo se opakuje stejně i s křečemi

Loď mi přijde čím dál tím těžší a už se těším do cíle. Po sjezdu z rampy občas naberu „trošku“ vody…snažím se udržet na hladině. V poslední části se však nepodařilo se a já se poroučím do vody :/ Takže jako správný triatlet do cíle doplavu. V jedné ruce pádlo, v nohách křeče, před sebou tlačím kajak dnem nahoru a tak trochu mrznu. Myslím, že jsem pobavil nejednoho diváka 🙂 Jsem v cíli, jsem šťastný a plný zážitků. A tak to má být! Kajak mi trval 1:10:46 a celkový čas byl tedy 3:44:44 a desáté místo mezi Bobr Many.

Závod byl organizačně perfektně zvládnut a přes celý den byl zajištěn i bohatý doprovodný program pro diváky a děti. Všichni Bobr Mani byly vyzváni na podium a dali jsme si společnou fotku a dostal i pivko a krásnou medaili. Na závěr bych chtěl poděkovat celému organizačnímu týmu za skvělou práci. Petrovi Čamkovi za půjčení vybavení na kajak a všem, co fandili po trati. Nejednou jsem slyšel své jméno a potěšilo to.

Keep Bobring!!! 🙂

Úvodní foto: Facebook Bobr Cup

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: