ZÁVODY

Vltava Run, aneb když bojuješ za tým

Vltava Run, aneb když bojuješ za tým

Myšlenka běžet od pramene Vltavy až do Prahy mě jako běžkyni a vodohospodářku v jedné osobě zaujala od prvního okamžiku.  Den D (15. květen 2015) se přiblížil neuvěřitelně rychle, najednou jsme seděli v autě a mířili směr Kvilda na Šumavě.



Po krátkém a neklidném spánku konečně přišel úsvit a s ním start závodu Vltava Run 2015. Jako první běžec se vydával na trať Jirka v 6:45 a já se současně s ním přesouvala v Shuttle busu na druhou předávku Bučina. Povzbuzování na startu, vzrušené emoce, nervozita a očekávání. Organizátor upozorňuje na zrakově postižené běžce a jejich traséry z nadace Leontinka. Deset, devět, osm, sedm…..start a je to tady….

Na rozcestí Bučina je velmi přátelská atmosféra. Všichni si sdělují, jak vůbec nemají natrénováno, jak byli ukecáni na poslední chvíli a že poběží na pohodu. Dělíme se o papírové kapesníčky a maskujeme nervozitu. Mobilní záchody by se na předávkách rozhodně hodily – jednak by člověk nemusel potupně hledat místečka v křoviskách a přírodě by se taky ulevilo.

Najednou je tady Jirka, přebírám si GPS lokátor a vydávám se na trať. Šumava v ranním oparu mě naprosto pohltí – vnímám jen vůni rašelinišť a zpěv ptáků. Vůbec by mě nenapadlo, že při závodě, kterého se účastní přes dvatisíce lidí poběžím na trati úplně sama! Pak mě samozřejmě předběhnou kolegové, co vůbec neměli natrénováno, ale za chvilku už mi zase dělá společnost jen pár pasoucích se kravek.

Dobíhám na předávku Polka a na trať se vydává Pavel – mohutné poplácávání po zádech – jsem v cíli skoro o 10 minut před očekávaným limitem! Zaplaví mě naprostá euforie a úleva, připadalo mi, že běžím děsně pomalu.

Frčíme dál, čeká nás další předávka. Závod má odpich, pořád se něco děje, když máte odběháno, tak fandíte vašemu týmu a snažíte se povzbudit a občerstvit spoluběžce na trati. Taky si užíváte krajinu, lesy, samozřejmě nejdelší řeku ČR a letos naštěstí i počasí.

Nejen já, ale také ostatní běžci z našeho týmu zlepšili svoje očekávané časy. V sobotu odpoledne, tak zjišťujeme, že jsme oproti původnímu časovému harmonogramu zhruba o dvě hodiny lepší! Tak a teď  jde do tuhého, začínáme se rvát o pozici.

Čeká mě druhá předávka, tentokrát v Českém Krumlově, trochu se obávám, abych se nezamotala ve městě, ale trasu mám poctivě nastudovanou, tak město prokličkuji naprosto v pohodě. V obci Srnín se ke mně na trati přidá chlápek v montérkách s pivkem v ruce. Hlasitě mě povzbuzuje „Petro makééééj“ přičemž se část našeho týmu vesele baví:-)

V noci využíváme pro krátký odpočinek halu v Týně nad Vltavou. Dorážíme zhruba před půlnocí, najít místo pro spaní zatím není takový problém. Osvěžující sprcha a rychle do spacáku. Ležím a snažím se přivolat spánek a pak už si spíš přeju, aby nám přišla SMS, že je čas na další předávku. Kolem třetí ráno se tak stane, balíme spacáky a vyrážíme na naše poslední úseky. Cestou začíná trochu pršet, ale je to jen malá přeháňka.

Poslední úsek je přede mnou, svaly na nohou už dost citelně bolí a v hlavě hučí z nedostatku spánku. Vyrážím na trať a při běhu to ze mě všechno spadne. Mám velmi příjemný terén, malebnou krajinu, opět jsem na trati téměř sama a užívám si vůni posečené trávy.

Závod plyne dál jako napínavá road movie. Velmi rychle se blížíme do Prahy – oproti plánovanému doběhu v pět hodin to vypadá, že cílovou pásku protrhneme kolem druhé hodiny! Na posledních úsecích se k jednotlivým členům týmu přidávají v závěrečných metrech jejich rodiny – emoce a endorfiny tečou proudem.

Úplně poslední předávka a Tomáš vbíhá na 36tý úsek Vltava Run. Rychle se přemisťujeme směr sportovní centrum Hamr, abychom mohli všichni společně doběhnout do cíle a přetrhnout pásku. Jde to ztuha, motáme se v dopravě, parkování je problém, řidiči zuří, škoda si tak pěknou akci na závěr pokazit.

Všechno však vyjde naprosto perfektně – celý tým společně proběhne cílem, dostáváme medaile a fotíme se na bedně. Jsme v cíli. Závod je za námi.

Na štafetový běh Vltava Run budu dlouho vzpomínat a to nejen díky sportovnímu zážitku. Tenhle závod není jenom o běhání, ale taky o přátelství, o podpoře a síle bojovat za tým! Corredores díky!

 


 

 

 

Tým CORREDORES

Na trati

CORREDORES v cíli

 

 

Běžecký tým:  24. CORREDORES – 64. místo (31h 22m 12s)

Autor článku: Petra Královcová

Autoři fotek: Miroslav Lubas, Jan Shejbal

 

Výsledky:

1. HSH Suunto Service Point Team

2. Bezecke-kondicni-kempy.cz

3. winehouse.cz

Informace o závodu zde


*napište slovy, kolik je pět plus pět
 
* - antispamový filtr není vyžadován u registrovaných přispěvatelů
 
 +   = 

BĚŽECKÉ ZAJÍMAVOSTI

Hlavní menu

ZAJIMAVE VYBAVENI

● REDAKCE ● REKLAMA ● JAK NAPSAT ČLÁNEK ● PODMÍNKY UŽÍVÁNÍ WEBU

Více obsahu najdete na klasické verzi webu. Fotografie a texty jsou chráněny autorským právem a jejich použití není možné bez svolení autora.

Nahoru na stránku